Někdy mám pocit, že pro děti existuje tolik krásného repertoáru, že se jím nemůžu prokousat snad do konce života. Oč náročnější je ale vybrat vhodné skladby dospělým začátečníkům – takové, které jsou ještě technicky snadné, ale hudebně zajímavé. Ráda se s vámi podělím o tipy na repertoár, který se při výuce dospělých osvědčil mně.

Jak pracovat s dospělým začátečníkem

Asi je nám všem jasné, že s dospělými můžeme jen těžko hrát z našich oblíbených klavírních škol pro děti. Nedovedu si představit, že bych s právničkou nebo vrcholným manažerem hrála říkadla o zvířátkách z Klavírní školičky. Dospělí si zaslouží naprosto odlišný přístup a samozřejmě i jiný repertoár.

Naštěstí i pro ně už dnes existuje velká spousta zajímavých materiálů, jen musíme zpravidla hledat v zahraničních publikacích.

Klavírní školy pro dospělé začátečníky

Už několik let ráda učím z klavírní školy pro dospělé z amerického nakladatelství Alfred Publishing, na které se podíleli Willard A. Palmer, Morton Manus a Amanda Vick Lethco. Kniha vychází ze známých melodií klasického repertoáru a tradičních amerických písní. Těšit se můžete například na snadnou verzi Ódy na radost či Novosvětské symfonie, krásné úpravy písní Greensleeves nebo Scarborough Fair. Na konci je prostor i pro obtížnější skladby, nechybí oblíbená Amazing Grace nebo zjednodušený Joplinův Entertainer.

Za zmínku stojí, že učebnici seženete také s rozšířenou hudební teorií. To určitě není špatné, ale sama svým českým žákům raději vysvětluji hudební nauku pěkně v češtině, toto rozšíření tedy není ve většině případů nutné. Určitě ho ale ocení všichni samouci.

Kniha má i další dvě pokračování, v nichž najdete spoustu dalších pěkných úprav, sama ale považuji za nejlepší právě 1. díl.

Učebnice z řady Alfred´s Piano Courses je ideální pro studenty, kteří se bez nejmenších problémů přehoupnou přes dvojhmaty a po několika lekcích jsou schopni zařadit do svého repertoáru hru akordů. Pokud však začátky trošku váznou a s akordy zatím bojujete, možná pro vašeho studenta bude vhodnější učebnice Michaela Aarona. Postupuje o něco pomaleji, navíc pečlivěji procvičuje čtení houslového a basového klíče. Hudebně pro mě ale není tak zajímavá jako předchozí kniha. Budete-li však potřebovat s někým zvolnit tempo, je to určitě skvělá volba.

Učebnice pro dospělé vytvořili také John Thompson nebo Hans-Günter Heumann, které známe spíše díky přínosu pro dětskou instruktivní literaturu. Já se nebojím ani občasné kombinace právě s dětskými klavírními školami. Moc se mi osvědčily čtyřruční skladby z 2. dílu Evropské klavírní školy Fritze Emontse nebo některé z vtipných úprav dětských verzí opět z nakladatelství Alfred Publishing.

Tip: Chtěli byste se naučit hrát na klavír, ale nemáte možnost docházet pravidelně na lekce? Přihlaste se do online kurzu pro dospělé začátečníky. Nyní i verze pro mírně pokročilé studenty!

TOP repertoár pro dospělé začátečníky

Podobně jako se svými malými žáčky, doplňuji postupně repertoár více a více z dalších sbírek a nejsem už závislá pouze na jediné učebnici. Máte-li pilné studenty, kteří se nevzpírají ani méně atraktivním úkolům, můžete s nimi samozřejmě pilovat techniku na nejrůznějších etudách a cvičeních, které používáte s dětmi.

Pokud jsou vaši studenti nakloněni všem slohovým obdobím, pak máte vyhráno a můžete jim ukázat komplexní svět klavírní literatury od Knížky skladeb pro Annu Magdalénu Bachovou přes Klasikové a jejich současníci až po Petra Iljiče Čajkovského nebo Dmitri Kabalevského.

Moji dospělí žáci měli však zpravidla trochu jinou představu o výuce a tohle poněkud „zuškovské“ pojetí je nijak nelákalo. Nejvíc toužili po filmových melodiích a populárních písních. A proto velmi doporučuji těchto 5 publikací, s kterými jsem se téměř vždy trefila do černého:

1. Remo Vinciguerra: Crossing Borders

 

Atraktivní melodie v kouzelně snadných úpravách pro mírně pokročilé klavíristy. Studenti album milují také pro jeho přehledný notový text a minimum posuvek :-). Ideální například na prázdniny, kdy své žáky delší dobu nevidíte. V dnešní době už existuje několik dílů, určitě však začněte tím prvním, obtížnost s každým dalším pokračováním vzrůstá.

Top 5 skladeb: Secret, Fresh Air, On the Move, New Age a Mirror, Mirror on the Wall

2. Herman Beeftink: Pop, Boogie and Blues

 

Ideální tip pro začátečníka, který zahraje kvintakord. Melodie nejsou sice tak hudebně nápadité, ale s minimem technických požadavků autor vykouzlil mnoho vtíravých skladbiček, které se budou vašim studentům na 100% líbit

Tip pro úplné začátečníky: Easy Pop! Stačí vám jen kvintakord C dur a d moll – a máte vystaráno! Moji studenti byli zpravidla schopní zahrát tuto snadnou skladbičku hned po několika prvních lekcích.

3. Tony Caramia: Sounds of Jazz

Snadné jazzové skladby – o něco těžší než od Beeftinka, ale přece jen mnohem snazší než jsou například Klavírní jazzové minietudy Milana Dvořáka. Já zbožňuju Jazz Prelude z 2. knihy, i když musím říct, že jsem se s ním mockrát pořádně natrápila s dětmi i dospělými.

4. Martha Mier: Jazz, Rags & Blues

 

Tuhle autorku možná znáte a její skladby hráváte s dětmi. Jenže než malým klavíristům dorostou ruce na některé její skladby, chvíli to trvá. Proto ji hrávám častěji s dospělými než s dětmi.

Top 3: Beach Buggy Boogie,  Misty Night Blues, Slippin´Around z jejího 2. sešitu

 

 

5. Piano Gefällt Mir

Knihy z této série obsahují snadné úpravy nejznámějších hitů – ať už z oblasti vážné nebo populární hudby. Autor úprav je již zmiňovaný Hans-Günter Heumann, skladby jdou velmi dobře do ruky, některé jsou obtížné spíše po rytmické stránce (čemuž se ale u populární hudby nevyhneme).

Podobných publikací s největšími hity je samozřejmě ohromné množství, známou je například Piano Piano a  mnoho dalších. Jejich obtížnost se liší, ale obecně jde o skvělou příležitost zahrát si s žáky známé skladby, když je pro ně originální verze ještě nedosažitelná.

Hra podle sluchu

Kdo říká, že dospělé studenty nebaví  hra podle sluchu? Mám jen pocit, že se mnohem více bojí odpoutat od notového zápisu a projevit svůj přirozený hudební talent. Pokud to však udělají, je jim často odměnou ztráta předsudků o tom, že nemají hudební sluch 🙂

Hned od první hodiny hraji s těmi studenty, kteří o to projeví zájem, všechny známé dětské písně. A nebojím se s nimi ani transponovat a obměňovat doprovod. Mnoho studentů má doma malé děti a jsou tedy šťastní, že si můžou společně zamuzicírovat. Někteří této schopnosti dokonce využívají i ve své práci, především paní učitelky v mateřské škole.

Čím ještě zpestřit výuku

Nikdo neříká, že když něco dobře funguje u dětí, nemůžete to využít i u žáků o pár let starších. Já třeba miluju Gillocka a ještě jsem neměla dospělého studenta který by mi pohrdl některými osvědčenými hity – třeba Mission Bells. A zkusili jste s nimi už Klavírní pohádky?

Stejně tak každého dospěláka potěší, když si s ním zahrajete čtyřručně nebo vytvoříte duo ze dvou studentů. Já nedám dopustit na publikaci Classical Piano Duets z již zmiňované edice Alfreds´, z které hrajeme z listu s dětmi i dospělými.

A můžete se pustit i do méně obvyklých vod, naučit svého žáka pracovat s notačním programem a tak mu zase o dost více rozšířit hudební obzory.

Práce s dospělými je zkrátka stejně důležitá, inspirativní i přínosná pro obě zúčastněné strany jako výuka našich nejmladších. Samotnou mě baví, kolik se od svých žáků naučím, jsem nucena hledat skladby z jejich oblíbených filmů, o kterých jsem v životě neslyšela a snažím se je zjednodušit na požadovanou úroveň. Někdy tak narazím i na skladbu pro sebe 🙂

Tak vám přeji, ať vám ti vaši malí i velcí žáci dělají samou radost a ať přinášejí inspiraci i do vašeho hudebního života!

P.S.: O výuce dospělých začátečníků si přečtěte také v článku 1. hodina s dospělým začátečníkem.